válka, vojenský, rytíř, válečník, samuraj, též statečný

"probuzený", Gautama Siddhartha, 563-483 př.n. l., zakladatel buddhismu. Syn krále Šuddhódhany z rodu Šakjů. Později proslul pod jménem Šakjamuni - "Mudrc z rodu Šakjů". Zřekl se bohatství a odešel hledat duchovní hodnoty. Dlouholetá asketická cvičení mu nepřinesla poznání, zanechal jich a posléze se sám stal probuzeným, osvíceným.

přesný překlad je asi "cesta válečníka", novodobé bojové umění zdůrazňující výchovnou stránku

ve významu jako "umění boje", "umění válečníka", původní bojová umění

středověký válečník, také označován (později) samuraj

cesta válečníka, kodex cti samuraje

"cesta pěstí", všeobecný název pro čínská bojová umění beze zbraně. Dnes nesprávně nazývaný Kung fu.

feudální japonský kníže

znamená cestu ve filozofickém (zenovém) smyslu, způsob, učení, směr. Čínsky nůž nebo meč.

místo pro cvičení, tělocvična

umění, technika, dovednost

břicho, japonské slovo označuje centrum těla, centrum energie, nachází se asi dva centimetry pod pupkem, část asijské filozofie, také se označuje tanden; čínsky tantien

princip soustředění se do oblasti hara

způsob sebevraždy, přesný obřad končící proříznutím břicha a useknutím hlavy (jen v určité době), stejný význam má slovo seppuku

horský mnich válečník

dva naprosté protiklady, dva základní principy kosmu ( vycházelo z nich starobylé učení o působení základních principů vesmíru). Jin a jang působí vždy a všude. Přičemž jin je ztotožňováno s měsícem, zemí, vlhkostí, pasivitou, temnotou, ženským principem, jang naproti tomu se sluncem, nebesy, suchem, aktivitou, světlem, mužským principem. Znázorňovali se jako znak Taiji. Kolem roku 300 př. n. l., filozof Čou Jen, formuloval protomaterialisticko-dialektické vysvětlení světa a všeho, co se v něm odehrává. Učil, že všechny jevy vznikly z prachaosu, který se rozštěpil ve dva naprosté protiklady, jin a jang. Spojením obou protikladů, které současně v jádru obsahovaly již podstatu svého protějšku, vzniklo pět prvků - voda, oheň, hlína, dřevo a kov, jimž odpovídalo pět barev, tónů, světových stran atd. Toto chápání tvořivých sil vesmíru, jež se odráží v kombinacích jin-jang a v učení o pěti prvcích, bylo zároveň hypotetickým základem veškeré vědy a umění.

meč

energie, všudypřítomná energie, která je v člověku, také vesmírná energi (čínsky či, v sanskrtu prana)

harmonická energie, v bojových uměních koncentrace energi do jednoho místa spolu s výkřikem

zpevnění těla, při konci tvrdých technik

dech, dýchání

všeobecně zručnost, odbornost, schopnost. Dosáhnout mistrovství v čemkoli (např. hudební virtuóz)

dřevěné prkno zapuštěné v zemi na konci obalené slámou, slouží k nácviku úderů

stav úplného blaženého odloučení, vysvobození, vyhasnutí, ukončení řetězce rození, dosažený dlouhými meditacemi, pojímaný jako vysvobození z koloběhu života. Japonsky satori.

škola bojových umění

samuraj bez pána

vojenský místodržitel

japonská výslovnost Shaolin szu, klášter Shaolin v Japonsku

dýka

první část názvu je zřejmě odvozena od zařízení, které bylo v buddhistických klášterech budováno pro kázání mistrů žákům. V této výjimečné sůtře, neboť sůtra je posvátný text napsaný Buddhou, kterou sestavil opat Fa-chaj podle kázání Šestého patriarchy Chuej-nenga, je zapsána hlavní myšlenka náhlého učení jižní školy Zenového buddhismu, dále jsou odpovězeny různé otázky týkající se tohoto učení. Tato kniha je považována za nejvýznamnější a také nejpopulárnější dílo zenové literatury.

souhrnné označení čínských bojových umění se zbraněmi

ponoření, meditace - zenový buddhismus v sanskrtu Dhyana (dhjána), čínsky Chan. Meditační cvičení a forma učení buddhismu. Založil kolem r. 520 indický mnich Bodhidharma("Buddhu najdete, když se podíváte dovnitř sebe samých") v Číně. Odtud se v letech 1120-1130 dostal do Japonska. Toto učení hlásá, že život je pomíjivý a smrt nevyhnutelná, že Buddha a všechny bytosti mají jedinou podstatu a že k osvícení lze dojít "okamžitým rozjasněním", intuicí, bez studia posvátných knih a rozjímání o jejich obsahu. "Člověk je spojen s vesmírem a proto má všechny vědomosti v sobě, musí je však najít a to se mu podaří pouze v meditaci." Bylo to náboženství samurajů. Páteř japonské kultury. Vyzdvižení pojmu já a cesta k sjednocení, bezprostřední osvícení. Všechna odvětví japonského duchovního života a pojetí života vůbec je dodnes poznamenáno filozofií Zen.